Zdroj: MPSV, Měšec.cz
Nový rok přinesl mnohé změny v oblasti práce a sociálních věcí. Změnily se například podmínky pro získání průkazu osoby se zdravotním postižením, zvýšily se důchody a náhradu mzdy zaměstnavatel bude vyplácet opět jen po dobu prvních 14 dnů. Od ledna 2014 se mění také výše cestovních náhrad – více v samostatné kapitole tohoto newsletteru. Od 1. 1. 2014 budou všichni plátci DPH povinně podávat Daňová přiznání, Dodatečná daňová přiznání a Hlášení včetně příloh elektronicky. Stejným způsobem budou podávat také Přihlášku k registraci za plátce DPH a Oznámení o změně registračních údajů u plátce DPH. Daňové novinky měly vliv i na příjmy zaměstnanců.
Většina zaměstnanců si s daněmi lámat hlavu nemusí, protože tuto povinnost za ně splní při ročním zúčtování zaměstnavatel. Pokud si ale vyděláváte nějakou vedlejší činností a vaše příjmy přesáhnou určitou částku za rok (§ 38g zákona o dani z příjmu v aktuálním znění), musíte podat daňové přiznání. Od roku 2014 bude tato povinnost platit i pro zaměstnance, jejichž příjem v loňském roce alespoň v jednom měsíci přesáhl hranici čtyřnásobku průměrné mzdy (103 536 Kč) a byla na ně aplikována tzv. solidární daň.
Ta činí dalších 7 % z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy.
Už od loňského listopadu platí zvýšený vyměřovací základ pro platbu na zdravotní pojištění, které platí stát za státní pojištěnce. Zvýšil se z 5 355 na 5 829 Kč a částka odváděná státem tedy vzrostla ze 723 na 787 Kč.
Změna se týká zaměstnavatelů, kteří mají více než polovinu pracovníků se zdravotním postižením. Vyměřovací základ zaměstnanců pobírajících invalidní důchod pak odpovídá částce převyšující vyměřovací základ státních pojištěnců, tedy částku 5 829 Kč. Pokud si tedy takový zaměstnanec vydělá v hrubém měsíčně například 9 000 Kč, odvede se zdravotní pojištění jen z částky 3 171 Kč, protože zbytek pojistného hradí stát.
Od srpna 2013 došlo ke zvýšení minimální mzdy na 8 500 Kč s tím, že platí rovnou dvě sazby. Jedna je základní a druhá je aplikována na zaměstnance, kteří pobírají invalidní důchod. Vyšší minimální mzda se kromě dalších oblastí projeví v letošním roce i v oblasti zdanění penzí a daňového zvýhodnění na dítě.
Za zdaňovací období roku 2014 si tak bude moci daňový bonus uplatnit jen ten, který má příjmy podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 zákona o daních z příjmů vyšší než šestinásobek minimální mzdy, tedy 51 000 Kč. (V případě daně odváděné formou záloh se může aplikovat daňový bonus na ty příjmy v roce 2014, jejichž součet za měsíc dosáhne minimálně hranice 4 250 Kč, tedy poloviny 8 500 Kč).
Podobně se bude postupovat i při posuzování částky pro osvobození penzí od daně z příjmů (§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů). Rozhodující částkou bude 36násobek minimální mzdy, tedy 306 000 Kč.
U dohod o provedení práce je v roce 2014 upraveno zdanění tak, aby samostatný základ pro daň vybíranou srážkou odpovídal příjmům, které z dohody o provedení práce nepodléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění (zjednodušení kvůli zavedení jednotného inkasního místa). Pokud tedy zaměstnanec pracuje na tuto dohodu a nemá podepsané prohlášení k dani, zvýší se limit pro aplikaci 15% srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti z 5 000 na 10 000 Kč za měsíc.
Na příjmy žáků a studentů z praktického výcviku se dosud aplikovala srážková daň (příjmy ze závislé činnosti), nikoli ale odvody na sociální a zdravotní pojištění. Nově jsou tyto příjmy osvobozené i od daně z příjmů.
Pokud máte autorské příjmy, které měsíčně v roce 2013 nepřesáhly u jednoho plátce daně (například vydavatel) částku 7 000 Kč, jsou daněny tzv. srážkou u zdroje. Zdaní je tedy právě plátce daně. Nově se tato hranice zvyšuje na 10 000 Kč.
Pokud poskytujete dobročinné dary, můžete si je odečítat od daňového základu. Nově se zvyšuje limit odpočtu na 15 % pro fyzické a 10 % pro právnické osoby.
Zaměstnanecký paušál měl částečně nahradit zrušené daňové osvobození u stravenek. Protože ale stravenky fungují podle původních pravidel, nebyl v praxi zaveden ani zaměstnanecký paušál a nyní se oficiálně ruší.
Už v říjnu 2013 vyšlo ve Sbírce listin sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, které stanovilo všeobecný vyměřovací základ a redukční hranice pro nemocenské pro rok 2014. Letos tedy dojde ke změně redukčních hranic pro dávky nemocenského pojištění i náhrady mzdy, kterou vám zaměstnavatel poskytuje v době pracovní neschopnosti.
V případě redukčních hranic dochází k jejich mírnému zvýšení:
Náhrada mzdy od zaměstnavatele bude po uplynutí karenční lhůty (první tři dny nemocenské) vyplácena jen během prvních 14 kalendářních dnů nemoci a zkrátí se tak o 7 kalendářních dnů.
Pojem „krátkodobé zaměstnávání“ byl zrušen a zachován je pouze pojem „malý rozsah“, který značí práci, kde sjednaná výše příjmů nedosáhne hranice 2 500 Kč nebo není sjednána vůbec. Ve spojitosti s tím bude platit, že zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění i v případě, že v kalendářním měsíci vykonával u jednoho zaměstnavatele několik zaměstnání malého rozsahu a součet těchto příjmů za měsíc dosáhl částky rozhodného příjmu.
Nejvýznamnější změny - shrnutí: