Směrnice DAC 7 – nová oznamovací povinnost pro digitální platformy

Povinností firem, které spadají pod směrnici DAC 7, je oznamovací povinnost. Termín oznámení povinnosti je do 31.1. za uplynulý kalendářní rok (oznamovací povinnosti pro rok 2023 je nutné podat do 31.1.2024). Oznámení je možné podat pouze elektronicky.

Nová oznamovací povinnost se týká jak provozovatelů platforem z ČR, EU, tak i ze zemí mimo EU. Podmínkou je ovšem, aby se obchodní činnost odehrávala v rámci EU. Tato oznamovací povinnost dopadá na provozovatele platforem (nikoliv tedy na prodejce), kteří ale oznamují činnosti prodejců (zejména pak identifikaci prodejce, výši plateb a účet na které platby směřují). Podmínkou pro oznamovací povinnost je ovšem ta, že provozovatel digitální platformy usnadňuje provádění oznamované činnosti.

Pojmy

Platformou je poté myšlen software, který umožňuje spojení prodejce a potencionálního kupujícího za účelem „usnadnění“ provádění oznamované činnosti pro tohoto prodejce. Především se tedy jedná o internetové stránky, aplikace, a to včetně mobilních aplikací či jiných elektronických aplikací. Platformou není software, který bez dalšího zásahu do provádění oznamované činnosti umožňuje pouze zpracování platby, propagaci vybrané činnosti nebo platforma sloužící k přesměrování na jinou platformu. Pokud ovšem platforma obsahuje i dodatečné funkce, které slouží k usnadňování oznamované činnosti, pak se na tohoto provozovatele platformy oznamovací povinnosti vztahuje.

Usnadňováním oznamované činnosti se rozumí skutečnost, kdy platforma umožňuje spojit prodejce s jiným uživatelem platformy za účelem provádění oznamované činnosti. Platforma umožňuje nejen spojení, ale také obsahuje další funkce, které přispívají k uzavření obchodu. Například komunikace prodejce přes platformu, platba přes platformu, vytvoření objednávky přes platformu apod.

Oznamující provozovatel platformy je provozovatel platformy, který není v oznamovaném období vyloučeným provozovatelem platformy a zároveň usnadňuje provádění oznamované činnosti.Příkladem může být prodejce, který nabízí k pronájmu svoji nemovitost a potencionální zájemce si může pomocí této platformy nemovitost pronajmout. Poté má povinnost provozovatel platformy tuto transakci oznámit ve lhůtě správci daně. 

Oznámení o oznamované činnosti vykonávané oznamovaným prodejcem obsahuje:
-    název, adresu sídla a daňové identifikační číslo oznamujícího provozovatele platformy,
-    identifikační číslo platformy,
-    obchodní název platformy,
-    údaje zjištěné o oznamovaném prodejci,
-    identifikátor bankovního účtu a jméno nebo název jeho majitele,
-    za každé čtvrtletí oznamovaného období údaj o provizi, dani, poplatku, jiném obdobném peněžitém plnění nebo jiné částce nebo hodnotě nepeněžitého plnění, které jsou sraženy nebo účtovány oznamujícím provozovatelem platformy v tomto čtvrtletí

 Konkrétně směrnice DAC 7 cílí na 4 oblasti digitálního podnikání (oznamované činnosti):
-    Poskytnutí nemovité věci (obytné nemovité věci, nemovité věci určené k podnikání, parkovací místa).
-    Poskytnutí dopravního prostředku (pronájem auta – nikoliv taxi služby).
-    Osobní služby (taxi služby, práce fyzické osoby vykonávané online či fyzicky).
-    Prodej zboží (za zboží se považují hmotné věci a také zvířata).

Provozovatelem digitální platformy je většinou právnická osoba nebo jednotky bez právní osobnosti (fyzická osoba není považována za provozovatele platformy pro účely DAC 7). Tento provozovatel uzavírá s osobami či jednotkami bez právní osobnosti smlouvu o zpřístupnění alespoň části platformy pro jejich spojení s uživateli, pro které jako prodejci provádějí oznamovanou povinnost (může být uzavřena písemně, ústně nebo i konkludentně). Provozovatel digitální platformy v ČR může být:
-    Český oznamující provozovatel (usazený v ČR).
-    Neusazený oznamující provozovatel (přeshraničně pomáhá poskytovat vyjmenované služby a je usazen v jiném členském státě. Povinností pro neusazené provozovatele k registraci k oznamovací povinnosti, pokud již nejsou registrování v jiném členském státě).
-    Kvalifikovaný provozovatel platformy – je usazen v kvalifikovaném smluvním státě (mimo EU, avšak má se zeměmi EU podepsán kvalifikovaný prováděcí dokument).
-    Vyloučený provozovatel platformy.
Určení státu, ve kterém provozovatel platformy bude plnit svoji oznamovací povinnosti, se primárně zjišťuje podle usazení. Pokud nelze určit stát pro oznamovací povinnost podle usazení, je potřeba zkoumat působení provozovatele platformy. 

Vyloučeným provozovatelem platformy je provozovatel, který by splňoval podmínku oznamovací povinnosti v ČR (či jiném členském státě), ale zároveň splňuje i podmínku pro vyloučení z oznamovací povinnosti. Podmínkou je:
-    Obchodní model platformy neumožňuje, aby v oznamovaném období bylo prostřednictvím této platformy spojení oznamovaných prodejců a ostatních uživatelů (například platforma slouží jenom pro spojení s neoznamovanými prodejci, viz dále).

Oznámení vyloučení z oznamovací povinnosti musí oznamující provozovatel platformy (tj. ten, který splňuje podmínky pro ohlašování – viz. usnadňování ohlašované činnosti) oznámit včas správci daně. Správce daně poté rozhodně zda tuto podmínku splňuje. Žádost se podává elektronicky a je jej potřeba podat před prvním dnem oznamovaného období či dnem zahájení činnosti provozovatele.

Oznamovaným prodejcem je poté právnická či podnikající nebo nepodnikající fyzická osoba. Dále také jednotka bez právní osobnosti.
Podmínkou pro oznamování je spojení prodejce s potencionálním zákazníkem. Opačně lze tedy říci, že podmínkou pro neoznamování je, pokud platforma neumožňuje spojení oznamovaných prodejců a zákazníků. Níže je uvedeno pár příkladů pro představu, kdy splněny podmínky pro ohlašování jsou a kdy naopak splněny nejsou:

-    Neoznamujícím provozovatelem platformy (tzn. nespadají na něj podmínky směrnice DAC 7) tak například může být digitální platforma, která slouží jenom jako tzv. „nástěnka“. Což znamená, že se sice na této platformě zobrazují nabídky jednotlivých kupujících, ale dohoda mezi prodávajícím a kupujícím probíhá již čistě mimo digitální platformu (emailem, telefonem apod.). Stejně tak i výběr peněz jde mimo digitální platformu.
-    Neoznamujícím provozovatelem platformy (tzn. nespadají na něj podmínky směrnice DAC 7) může být i majitel e-shopu, který na svém portále nabízí koncovým zákazníkům produkty jiných firem, ale smluvně je kupní smlouva uzavřena mezi majitelem e-shopu a koncovým zákazníkem. Pokud by smlouva byla uzavřena mezi třetí společností a koncovým zákazníkem, tak se majitel e-shopu stává osobou povinnou k oznamování podle směrnice DAC 7.
-    Nevyloučenou osobou z oznamovací povinnosti je platforma, která naopak „usnadňuje spojení prodejce s kupujícím“ (uvedeny ceny za prodej, peníze jsou vybírány danou platformou, komunikace probíhá přes platformu).
-    Nevyloučenou osobou z oznamovací povinnosti je také i platforma s uvedeným inzerátem včetně kontaktů na prodejce a také ceny. Provozovatel platformy umožňuje přes platformu například zadat objednávku. Protiplnění ovšem není přes platformu vybíráno (finální částka tak může být vyšší, stejná ale i nižší), což ovšem provozovatel netuší. I v tomto případě ale na něj oznamovací povinnosti dopadá. Nemusí ovšem oznamovat přesné částky protiplnění, ale oznamuje pouze jemu známé hodnoty (zveřejněné na platformě).

Neoznamovaným prodejcem (vyloučeným prodejcem) pak je:
-    Veřejnoprávní prodejce (orgány veřejné moci, veřejnoprávní instituce a jimi ovládané či vlastněné právnické osoby – státní podnik nebo příspěvková organizace).
-    Kotovaný prodejce .
-    Prodejci (PO či osoby bez právní osobnosti), kteří poskytují nemovitou věc ve velkém rozsahu, a to při překročení 2 000 transakcí u této nabízené nemovité věci.
-    Prodejci (PO, FO i jednotky bez právní osobnosti), kteří prodávají zboží přes platformu pouze v malém rozsahu. V malém rozsahu je myšleno provedení méně než 30 oznamovaných činností za oznamované období a celkový úhrn protiplnění nepřekročí částku 2000 EUR.
V případě nepodání oznámení může hrozit pokuta až do výše 1,5 mil. Kč a místo v seznamu nespolupracujících platforem což může přinést riziko velkých kontrol ze strany finančního úřadu.