FB
18.12.2014

Sleva na dani za dítě umístěné v předškolním vzdělávacím zařízení

Myš

Zdroj: Novela Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů k 1. 1. 2015

Novinkou novely Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP nebo „zákon o daních z příjmů") je sleva na dani za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školky a to ve výši skutečně zaplacených příspěvků na toto zařízení.

Přitom příspěvky se rozumí jen ta část peněžních prostředků vynaložených za umístění dítěte, která je s umístěním fakticky spjata, resp. bez níž by pobyt nebyl možný a platí se např. i v době, kdy dítě v zařízení fyzicky nepobývá. Z toho lze vyvodit, že za příspěvky pro tento účel se budou opravdu uznávat jen tzn. školkovné a nikoli další vedlejší výdaje (např. stravné nebo náklady na dopravu apod.)

Tato nová sleva je vymezena v ustanovení § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP jako sleva „za umístění dítěte“.

Cílem změny je daňově podpořit rychlejší návrat rodiče pečujícího o děti předškolního věku na trh práce formou slevy na dani.

Maximálně lze však od daně odečíst částku ve výši minimální mzdy, tj. 8 500 Kč (pro rok 2015 pravděpodobně 9200 Kč). Podmínky pro uplatnění slevy jsou podobné jako u slevy na vyživované dítě s tím rozdílem, že u této slevy nemůže vzniknout daňový bonus.

Taktéž lze tuto slevu uplatňovat pouze ročně, tzn. v daňovém přiznání nebo ročním zúčtování.

1) Co se považuje za zařízení předškolního věku?

Zákon o daních z příjmů definici mateřské školky neobsahuje. Proto za zařízení péče o dítě předškolního věku lze pro účely ZDP považovat jakékoliv zařízení zabývající se celodenní péčí o dítě předškolního věku. Jedná se např. o dětskou skupinu, mateřskou školku (registrovanou podle školského zákona, nebo i firemní, či soukromou), dále jakékoliv jiné obdobné zařízení jako např. lesní školky, soukromé jesle, či dětské centrum v případě, že provozuje mateřskou školku. Výjimku tvoří zájmové kroužky, mají vzdělávací charakter a proto mezi výčet toho, co se považuje za předškolní zařízení, nepatří.

Pokud jde o mateřské školky ve vlastnictví soukromých subjektů, neměl by být žádný problém školkovné za uložení dítěte i v takovém zařízení daňově zohlednit.

2) Kdy můžeme uplatnit?

Slevu může jeden z rodičů dítěte uplatnit na daň z příjmů už za letošní rok 2014 ač se změna týká novely ZDP k 1.1.2015. Tato skutečnost byla trochu nejistá, protože Zákon o poskytování služby péče o dítě, který ji přináší, prezident vetoval kvůli lesním školkám a poslanci ho tak schvalovali na třikrát. Nyní už ale vyšel ve Sbírce zákonů a rodiče tak stihnou slevu uplatnit ještě letos.

3) Kdo si může uplatnit?

Slevu si můžete uplatnit bez ohledu na to, zda jste zaměstnanec či OSVČ uplatňující výdaje paušálem. Proto pro poplatníky OSVČ platí dobrá zpráva, a sice ta, že si tuto slevu můžou uplatnit, ač nemohou využít slevy na dítě skrz uplatnění výdajů paušálem, které tvoří více než 50 % celkového základu daně poplatníka. Současně si OSVČ nebo poplatník (rodič) s příjmy podle § 7 ZDP nemůže uplatnit školkovné jako výdaj podle § 24 ZDP.

Sleva nijak nevylučuje uplatnění slevy na vyživované dítě nebo uplatnění daňového bonusu.

Slevu budou zaměstnaní rodiče uplatňovat ročně formou žádosti o roční zúčtování. K tomu bude potřeba prokázat, jakou částku vynaložili za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. V ustanovení § 38l zákona o daních z příjmů je doplněn způsob prokazování slevy. V ustanovení § 38l písm. f) zákona o daních z příjmů se definuje průkaz a jeho náležitosti, na základě kterého při ročním zúčtování záloh zaměstnaný rodič doloží u svého zaměstnavatele nárok na uplatnění slevy za umístění dítěte.

Průkaz musí obsahovat:

1) jméno vyživovaného dítěte poplatníka a

2) celkovou částku výdajů, resp. školkovného, kterou za něj v příslušném zdaňovacím období poplatník uhradil.

U poplatníků, kteří podávají daňová přiznání, se nárok na příslušnou slevu na dani bude prokazovat v obecném režimu dokazování podle daňového řádu. Jinými slovy i poplatník v rámci daňového přiznání bude prokazovat nárok na příslušnou slevu na dani, avšak zákon o daních z příjmů v takovém případě výslovně nestanoví formu takového důkazu. V podstatě bude důkazním prostředkem výše zmíněný průkaz.

Co se týká samotného daňového přiznání, budou již do konce letošního roku k dispozici nové tiskopisy, ve kterých bude zařazen nový řádek 69a) a upraven úhrn slev na dani pro účely slevy za umístění dítěte.

4) Podmínky pro uplatnění slevy za umístění dítěte

Jak bylo výše zmíněno, kritéria pro uplatnění slevy poplatníkem jsou velmi blízká těm kritériím, kterým odpovídá sleva na dítě. Pro tento účel je nově vymezen § 35 bb ZDP, ve kterém jsou vymezeny podmínky pro to, aby mohl rodič (OSVČ, zaměstnanec) uplatnit slevu na dani.

Nové ustanovení § 35bb zákona o daních z příjmů – sleva za umístění dítěte

a) Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24.

b) Slevu na dani lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

c) Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.

d) Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy (dále jen „minimální mzda“).

e) Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich.“

5) Daňové řešení - zaměstnanec

Příspěvek na umístění dítěte do mateřské školky poskytovaný zaměstnavatelem může mít peněžní nebo nepeněžní formu. Obě formy příspěvku jsou z pohledu zákona o daních z příjmů považovány za příjem zaměstnance, který mu plyne v souvislosti s výkonem závislé činnosti podle § 6 ZDP, avšak každá z nich má rozdílný daňový režim. Příspěvek v peněžní formě bude vždy představovat zdanitelný příjem. Na druhou stranu příspěvek v nepeněžní formě lze osvobodit od daně, pokud bude poskytnut:

Při naplnění všech výše uvedených podmínek bude příspěvek ve formě nepeněžního plnění osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a zároveň nebude podléhat ani povinným odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Naopak peněžní příspěvek bude zdaněn jako klasický příjem ze závislé činnosti (mzda), ze kterého se odvádí záloha na daň z příjmů fyzických osob i povinné odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

6) Daňové řešení - zaměstnavatel

Peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem svým zaměstnancům lze považovat za daňově uznatelný náklad za předpokladu, že právo zaměstnanců na tento peněžitý příspěvek vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele (např. směrnice), pracovní nebo jiné smlouvy v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. ZDP. Pokud nárok zaměstnance nebude smluvně zakotven, ani upraven ve vnitřním předpise, půjde o daňově neuznatelný náklad zaměstnavatele.

Zde se setkáváme s „klasickým“ režimem daňové uznatelnosti na straně zaměstnavatele vztáhnutým na výše zmíněný bod zákona, který se v praxi často aplikuje a využívá se ho tak pro daňovou optimalizaci poskytování benefitních plnění v pracovněprávním vztahu.

V případě nepeněžního příspěvku zákon o daních z příjmů v § 25 písm. h) uvádí, že nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti používat předškolní zařízení nelze uznat jako daňově účinný náklad a to bez ohledu na skutečnost, zda je tato povinnost upravena ve vnitřním předpise, kolektivní, pracovní, jiné smlouvě či nikoliv.

Pro přehlednost daňových režimů jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance slouží následující tabulka:

  Peněžitý příspěvek Nepeněžitý příspěvek
Zaměstnanec Podléhá dani z příjmů a povinným odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní poj. Osvobozeno od daně z příjmů a povinných odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní poj.
Zaměstnavatel Daňově účinný náklad (za shora uvedených podmínek) Daňově neúčinný náklad