Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací
Souhlasím

NSS zkritizoval praxi finanční správy v oblast odměňování

NSS zkritizoval praxi finanční správy v oblast odměňování

Nejvyšší správní soud při projednávání kasační stížnosti KV2 Audio International, spol. s r.o. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství řešil jako jednu z námitek možnou podjatost úředních osob správce daně provádějících daňovou kontrolu uplatnění odpočtu v oblasti výzkumu a vývoje z důvodu jejich finanční motivace příslibem výplaty mimořádných odměn. Soud přitom praxi odměňování výrazně zkritizoval.

Generální finanční ředitelství vydalo dne 19. února 2016 dokument nazvaný „Podmínky pro příslib cílové odměny, příslib cílové odměny“, který adresovalo všem finančním úřadům a specializovanému finančnímu úřadu. Podle tohoto dokumentu je cílová odměna určena zaměstnancům, kteří se budou podílet na ověření uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje podle § 34 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podmínkou pro vyplacení cílové odměny je zjištění neoprávněného odpočtu. Přiznání cílové odměny podle tohoto dokumentu bylo přislíbeno zaměstnanci za podmínky, že částka snížení uplatněného odpočtu bude rovna nebo vyšší než 2,5 mil. Kč, a to ve výši 40% z celkové částky po vydání rozhodnutí podle § 101 odst. 2 daňového řádu a ve výši 60% po nabytí právní moci rozhodnutí.


Nejvyšší správní soud připomněl, že správou daní je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Správce daně, resp. jeho úřední osoby, má postupovat při správě daní v souladu se zákony a jinými právními předpisy. Svou pravomoc smí uplatňovat pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena.


Soudci zdůraznili, že při stanovení kritérií pro udělení takových odměn v orgánech veřejné moci, které vykonávají zákonem svěřenou pravomoc a působnost, se musí orgán formulující tato kritéria pohybovat výlučně v prostoru, který je vymezen a ohraničen touto pravomocí a působností. A naopak. Nesmí kritéria nastavit tak, aby státní zaměstnanec (zde úřední osoba správce daně), který je v rámci svého služebního zařazení pověřen výkonem pravomoci orgánu veřejné moci, a je motivován výlučně k co nejodpovědnějšímu plnění svých povinností, nebyl jako adresát předpisu o odměňování zaměstnanců vystaven dilematu, zda nedat přednost zvýšení svého platového ohodnocení splněním kritérií, která se vymykají z prostoru pravomoci a působnosti tohoto orgánu a případně přitom porušovat, nevykonávat či překračovat stanovenou pravomoc tohoto orgánu. Jinak řečeno, aby jeho „horlivost“ či „laxnost“ v přístupu k výkonu pravomoci byla ovlivněna něčím jiným než zákonnými povinnostmi a odváděna tak od základního nestranného přístupu.


„Jestliže smyslem a účelem správy daní, a tedy základním „kompasem“ pro činnost těchto orgánů, je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady, musí k tomu směřovat veškeré konání úředních osob správce daně bez pokřivování jejich motivace naprosto nepřijatelně stanovenými kritérii odměňování. Předpisy o odměňování byly v rozporu s tímto principem postaveny, zjednodušeně řečeno, na myšlence, „čím více daní vyberete (či uchráníte v rozpočtu před výplatou odpočtu), tím víc si vyděláte!“, řekl předseda senátu Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.


Nepřijatelnost úpravy je zvýrazněna určením minimální hranice 2,5 mil. Kč a více onoho „neuznání uplatněného odpočtu“.


Důsledná a poctivá kontrola daňových povinností je kýženým ideálem. Je-li ovšem výsledkem takto provedené kontroly závěr, že daňové povinnosti jsou daňovým subjektem řádně plněny, nejde o žádný debakl správce daně vzbuzující zklamání jeho nadřízených přecházející až v možné podezření z neschopnosti či laxnosti jen proto, že nedojde k dodatečnému doměření daně. V žádném případě se pak tento „debakl“ či naopak „výhra“ nemůže přímo promítnout na výplatní pásce úřední osoby.


„Primární funkcí kontroly prováděné orgány veřejné moci není trestat či přinejmenším účelově obtěžovat kontrolované subjekty, ale ověřit plnění zákonem stanovených povinností jejich adresáty. Kontrolní závěr „nic jsme (jste) nenašli“ přece může být důkazem o respektování a fungování práva, a stát se správným povzbuzením jak pro orgány veřejné moci (právní regulace je správně nastavena a adresáti nemají problém s jejím dodržováním), tak i pro kontrolované (přesto, že právní regulace je rozsáhlá, není omezena jen na daňové povinnosti, složitá, neboť zákony nejsou úplně jasné a srozumitelné, navíc se stále mění, lze stanovené povinnosti plnit),“ dodal Baxa.


Soudci Nejvyššího správního soudu v dané věci sice nedospěli k závěru o podjatosti úředních osob správce daně, ale jen proto, že rozhodující procesní úkony tyto osoby prováděly ještě před vydáním příslibu odměn. Ani s dalšími námitkami společnost KV2 Audio International před Nejvyšším správním soudem neobstála, a tak soud kasační stížnost zamítl.


http://nssoud.cz/NSS-zkritizoval-praxi-financni-spravy-ktera-uredniky-provadejici-danove-kontroly-motivovala-cilovymi-odmenami/art/29731?fbclid=IwAR3XIGK8wwUXYxR6SLnIJ21T2aUl-3P8LS2j8AOqz4HY9W2IYMg5oe3IwUI

 

27. Listopad, 2019

Další novinky

27. Listopad, 2019

ECOFIN schválila ČR možnost používat plošný reverse charge

Rada ECOFIN schválila žádost ČR na zavedení plošného reverse charge mechanismu v oblasti DPH na transakce převyšující 17 500 eur (v přepočtu cca...

Detail novinky
27. Listopad, 2019

Blížící se start poslední fáze elektronické evidence tržeb

Tato povinnost vzniká všem živnostem, které se neúčastnily 1. a 2. vlny EET vyjma taxativně vymezených výjimek, které jsou následující:...

Detail novinky