FB
22.02.2021

Novela daňového řádu 2021

Myš

Daňová informační schránka

V případě daňové informační schránky došlo novelou k zjednodušení přístupu do daňové informační schránky. Do té je od 1. 1. 2021 možné se přihlásit v informačním systému daňových informačních schránek dostupného na webu Ministerstva financí ČR https://adisdis.mfcr.cz/. Přístup do daňové informační schránky je možný prostřednictvím přihlášení. Na základě prvního přihlášení správce daně daňovou informační schránku zřídí, odpadne tak dřívější nutnost požádat správce daně samostatnou žádostí o zřízení daňové informační schránky.
Přihlášení do daňové informační schránky je možné s využitím přístupu se zaručenou identitou, s ověřenou identitou způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky, nebo pomocí přidělených přihlašovacích údajů. Poslední zmíněný způsob přihlášení je vhodný zejména pro ty osoby, které nemají zřízený profil pro zaručenou identitu nebo datovou schránku. Osoba v tomto případě požádá správce daně o přidělení přihlašovacích údajů, na základě, kterých se pak do daňové informační schránky přihlásí.
Jako pozitivní změnu lze zhodnotit novou možnost zasílat podání vůči správci daně prostřednictví daňové informační schránky. Osoby bez datových schránek tak můžou činit podání elektronicky prostřednictvím své daňové informační schránky a nemusí tak absolvovat cestu na podatelnu příslušného finančního úřadu.

Daňová kontrola

Novela daňového řádu upustila od tradiční koncepce zahajování daňové kontroly na ústním jednání, o kterém správce daně sepsal protokol. Nyní již správce daně zahájí daňovou kontrolu doručením oznámení o zahájení daňové kontroly. Na první pohled může vyvstávat možné úskalí tohoto postupu, protože zahájením daňové kontroly dle daňového řádu například začíná běžet nová lhůta pro stanovení daně. 
Daňový řád v § 87 odst. 2 a 3 proti tendenčním postupům správce daně, kdy by došlo k zahájení daňové kontroly pouze z důvodu prodloužení lhůty pro stanovení daně, stanovuje podmínku, že správce daně musí společně s formálním zahájením daňové kontroly oznámením, které se neodůvodňuje a není vůči němu možné uplatnit opravný prostředek, začít fakticky svými úkony zjišťovat daňové povinnosti, prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně. V opačném případě, kdy správce daně pouze formálně zahájí daňovou kontrolu oznámením, ale nezapočne fakticky činit v daňové kontrole úkony, nemá zahájení kontroly účinek na běh lhůty pro stanovení daně. Takový účinek bude mít ať započetí faktického zjišťování a prověřování správcem daně v kontrole.
Výsledek kontrolního zjištění také již nebude projednán s daňovým subjektem na ústním jednání, pokud z výsledku kontrolního zjištění bude vyplývat, že na jeho základě dojde k novému stanovení daně, sdělí správce daně daňovému subjektu výsledek kontrolního zjištění a zároveň mu stanoví přiměřenou lhůtu k vyjádření se a doplnění dokazování. Je tak patrné, že ke sdělení výsledku kontrolního zjištění bude moci dojít i korespondenčně, kdy jej správce daně daňovému subjektu doručí. Ústní projednání výsledku kontrolního zjištění bude i nadále možné, pokud o ústní projednání daňový subjekt požádá.
Daňová kontrola pak bude ukončena doručením písemného oznámení o ukončení daňové kontroly. I zde tak odpadá původně standardně nařizované ústní jednání k projednání zprávy o daňové kontrole. V případě, kdy na základě daňové kontroly dojde k vydání rozhodnutí, kterým se doměřuje nebo vyměřuje daň, typicky dodatečný platební výměr, může je správce daně doručit již společně s oznámením o ukončení daňové kontroly. 

Lhůty pro podání daňového přiznání

K významné novele došlo u právní úpravy lhůt pro podání daňového přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců obsažené v § 136 daňového řádu, typicky se jedná o daň z příjmů fyzických a právnických osob.
Podání daňového přiznání v listinné podobě, typicky na podatelně, lze i nadále do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, většinou tedy do 1. dubna. Tato lhůta je však nově o jeden měsíc prodloužena v případě, kdy daňový subjekt podá daňové přiznání elektronicky. Elektronické podání daňového přiznání je tak možno do 1. května.
Lhůta pro podání daňového přiznání v délce 6 měsíců od konce zdaňovacího období dopadá na daňové subjekty, kteří mají zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Tuto lhůtu mají rovněž ty daňové subjekty, za které přiznání podává daňový poradce. Tato lhůta tedy končí 30. června.
Zde dochází ke změně konceptu aplikace lhůty pro podání přiznání v délce 6 měsíců. Dřívější právní úprava obsahovala podmínku pro aplikaci lhůty v délce 6 měsíců, která spočívala v uplatnění plné moci udělené daňovému poradci u příslušného správce daně před uplynutím standardní tříměsíční lhůty pro podání daňového přiznání. V praxi to znamenalo, že v případě, kdy chtěl daňový subjekt prostřednictvím zvoleného daňového poradce, musela být plná moc udělená daňovému poradci uplatněná u příslušného správce daně nejpozději do 1. dubna. 
Novelizovaná podoba daňového řádu od této koncepce ustoupila. Lhůta 6 měsíců platí bez dřívějšího uplatnění plné moci udělené daňovému poradci. Tato plná moc však musí být uplatněna nejpozději s podáním daňového přiznání daňovým poradcem, zakládá totiž oprávnění daňového poradce tento úkon spočívající v podání daňového přiznání za klienta učinit. V případě, kdy daňový poradce podá daňové přiznání bez doložení plné moci, správce daně vyzve jak daňového poradce, tak klienta k nápravě vady spočívající v nedoložení oprávnění klienta zastupovat a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu (většinou v délce 8 dnů). V případě, že bude správci daně v této lhůtě příslušná plná moc doručena, dojde k odstranění vady a na takto podané daňové přiznání se bude hledět jako na řádně a včas podané. 

Úroky dle daňového řádu

Rozsáhlou novelou prošla rovněž právní úprava úroků. Stávající právní úprava byla nahrazena novou úpravou založenou na nové koncepci. Nově právní úprava úroků, která se v daňovém řádu nachází v § 251a a následujících, začíná společnými ustanoveními o úrocích. Následně jsou úroky rozděleny na úroky, které hradí daňový subjekt, konkrétně úrok z prodlení a úrok z posečkané částky, a na úroky, které hradí správce daně, konkrétně úrok z vratitelného přeplatku, úrok z nesprávně stanovené daně a úrok z daňového odpočtu.
Úrok z prodlení byl novelou snížen z původní výše v podobě repo. sazby České národní banky zvýšená o 14 procentních bodů na výši odpovídající úroku z prodlení dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ten v § 1970 odkazuje na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které v § 2 stanovuje úrok z prodlení ve výši repo. sazby České národní banky zvýšené o 8 procentních bodů. 
Od výše úroku z prodlení se pak odvíjí výše ostatních úroků. Úrok z posečkané částky, tedy zpravidla z částky nedoplatku na dani, kterou bylo povoleno splatit ve splátkách, je stanoven jako polovina úroku z prodlení. 
Výše úroku z vratitelného přeplatku odpovídá výši úroku z prodlení, úrok z nesprávně stanovené daně rovněž svojí výší odpovídá úroku z prodlení a úrok z daňového odpočtu pak představuje polovinu úroku z prodlení. V případě, kdy dojde ze strany správce daně na základě nesprávně stanovené daně k exekučnímu řízení, zvyšuje se úrok z nesprávně stanovené daně na dvojnásobek po dobu, kdy je exekuční řízení vedeno.