Ministerstvo financí předložilo do vnějšího připomínkového řízení návrh novely zákona o evidenci tržeb a novelu zákona o DPH. Účinnost je navrhována od 1. ledna 2019 s výjimkou ustanovení týkajících se náběhu posledních fází EET a novely DPH.
Zákon o evidenci tržeb
Ministerstvo financí reaguje touto novelou především na rozhodnutí Ústavního soudu, který z evidence tržeb vyjmul platby uskutečňované platebními a kreditními kartami. Z odůvodnění jeho nálezu však nevyplývá, že by zamýšlel zrušit i evidenci „obdobných“ plateb. Zatímco platby platebními a kreditními kartami evidenci nově nepodléhají, platby těmto obdobné – tedy např. platby uskutečněné pomocí elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a obdobných instrumentů – nadále předmětem evidence zůstávají.
Další změnou vyplývající z nálezu Ústavního soudu je sjednocení náběhu 3. a 4. fáze EET. Podnikatelé spadající do těchto fází začnou elektronickou evidenci tržeb uplatňovat od třetího měsíce po nabytí účinnosti navrhované novely. Dle dosavadních odhadů dojde ke spuštění poslední vlny EET 1. března 2019.
Zajímavostí je, že „Nejlepším legislativním počinem roku 2017“ se v anketě Zákon roku stal nález Ústavního soudu k elektronické evidenci tržeb (EET). Ústavní soud loni 15. prosince zrušil plánovaný „náběh“ třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb. Třetí a čtvrtá vlna však není podle nálezu sama o sobě protiústavní, ale může začít až po důkladnějším zvážení dopadů a vymezení výjimek přímo v zákoně, nikoliv jen ve vládním nařízení.
Třetí vlna se měla od března 2018 týkat např. stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit také vybraní řemeslníci. EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Novela rozšiřuje i okruh tržeb, které evidenci nepodléhají. Obecně jde o tržby, jejichž evidence se ukázala jako neproveditelná nebo neopodstatněná. Jedná se například o tržby z telekomunikačních a jiných služeb uskutečněné prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě, tj. formou stržení kreditu z předplacené karty. Dále by měly být vyňaty tržby z hazardních her, tržby z obchodní letecké dopravy nebo tržby těžce zrakově postižených osob.
Oblastí, které se novela také dotýká, je podnikání „malých“ podnikatelů majících maximálně jednoho zaměstnance. U těch návrh předpokládá zavedení papírové formy off-line evidence. Jde o fyzické osoby neplátce DPH, jejichž příjmy z evidovaných tržeb nepřesáhly za posledních dvanáct kalendářních měsíců 200 000 Kč, a kteří nepřijali více než 1 000 evidovaných tržeb (a ani se neočekává zvýšení žádné z těchto hodnot v následujících dvanácti měsících).
Zejména pro české subjekty, které realizují tržby i mimo území České republiky, bude zajímavou novinkou navrhované omezení evidence pouze na tržby uskutečněné na území České republiky. V neposlední řadě novela navrhuje určitá zpřesnění v oblasti nepřímého zastoupení a navrací povinnost uvádět na účtence DIČ v případě, že tato neobsahuje rodné číslo.
Zákon o dani z přidané hodnoty
Ministerstvo financí navrhuje přesunout vybrané služby a zboží do druhé snížené sazby DPH (10 %). Jde například o stravování s výjimkou tabákových a alkoholických nápojů (podávání točeného piva je naopak do 10% sazby navrhováno). Nižšímu daňovému zatížení by dále měly podléhat specifikované řemeslné a odborné služby, vodné a stočné a řezané květiny.
Účinnost novely zákona o DPH je navázána na spuštění poslední fáze EET.