Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací
Souhlasím

Finanční správa bude u daně z nabytí nemovitých věcí akceptovat u poplatníka převodce cenu sjednanou bez DPH

Finanční správa bude u daně z nabytí nemovitých věcí akceptovat u poplatníka převodce cenu sjednanou bez DPH

Zdroj: financnisprava.cz

Finanční správa bude v případech, kdy je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce a cena sjednaná byla uhrazena včetně DPH, ve své správní praxi respektovat rozsudky Nejvyššího správního soudu. Při stanovení ceny sjednané pro účely stanovení základu daně tak bude nově vycházet z předpokladu, že její součástí není DPH.

Nejvyšší správní soud při posuzování otázky, zda je součástí ceny sjednané DPH či nikoliv, již podruhé dospěl k závěru, že v případě, kdy poplatníkem je převodce, nelze do základu daně z nabytí nemovitých věcí DPH zahrnout. Na základě těchto rozsudků Finanční správa přizpůsobuje svoji správní praxi. „Nově tak budeme při stanovení ceny sjednané pro účely stanovení základu daně akceptovat cenu sjednanou bez DPH pro případy, kdy v období od 1. 1. 2014 do 31. 10. 2016 byl poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce,“ vysvětlil Jiří Fojtík, ředitel Sekce metodiky a výkonu daní.

Nejvyšší správní soud v odůvodnění zmíněných rozsudků konstatuje, že v posuzovaném případě připadají v úvahu dva výklady dotčených ustanovení zákonného opatření, a proto se v zájmu zachování ochrany ústavních principů právní jistoty a předvídatelnosti právní regulace přiklonil k výkladu, který je ve prospěch soukromé osoby, tj. poplatníka. Z tohoto důvodu mají shora uvedené rozsudky temporální účinky, tzn. že jsou orientovány výlučně do budoucna. Uvedený postup tak bude Finanční správa aplikovat pouze na případy, kdy nebylo dosud ukončeno daňové řízení, tj. nebyla správcem daně dosud vyměřena daň, případně probíhá odvolací řízení. V již ukončených řízeních mohou poplatníci podat dodatečné daňové přiznání, a to nejpozději tři roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání (pokud nebyla prodloužena).

„V uvedených případech se Nejvyšší správní soud nezabýval situacemi, kdy poplatníkem daně je nabyvatel, což by sice bylo nad rámec projednávané věci, ale ve vztahu ke správní praxi Finanční správy je posouzení této otázky zcela nezbytné,“ dodal Jiří Fojtík. Finanční správa dopad výše uvedených rozsudků na tyto případy nyní analyzuje.

Příklad z praxe:
Obec Střelské Hoštice podala daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, kde jako základ pro výpočet daně uvedla sjednanou cenu ve výši 309.300 Kč bez daně z přidané hodnoty (DPH). Ve smlouvě kupní a o předkupním právu věcném ze dne 18. 4. 2015, na základě které byl převod obecního pozemku proveden, je však uvedena celková kupní cena ve výši 374.253 Kč, tj. včetně DPH. Správce daně s odkazem na § 13 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále též jen „zákonné opatření“), shledal, že sjednanou cenou (tj. základem daně) se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí rozumí úplata za nabytí vlastnického práva k nemovité věci včetně DPH. Z kupní ceny včetně DPH ve výši 374.253 Kč proto vyměřil daň ve výši 4 % z této ceny, tj. 14.972 Kč.
Krajský soud dne 26.10.2016 potvrdil rozhodnutí správce daně. Obec se proti tomuto rozhodnutí odvolala a podala kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl v Rozsudku ze dne 28. 6. 2017 čj. 4 Afs 88/2017 – 35 (www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2017/0088_4Afs_1700035_20170724143640_prevedeno.pdf), že kasační stížnost byla důvodná. Podle § 2 zákonného opatření ve znění účinném do 31. 10. 2016 je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je a) pozemkem, stavbou, částí inženýrské sítě nebo jednotkou nacházejícími se na území České republiky, b) právem stavby, jímž zatížený pozemek se nachází na území České republiky, nebo c) spoluvlastnickým podílem na nemovité věci uvedené v písmenech a) nebo b). Nabývací hodnotou je podle § 11 zákonného opatření a) sjednaná cena, b) srovnávací daňová hodnota, c) zjištěná cena, nebo d) zvláštní cena. V posuzovaném případě byla jako nabývací hodnota rozhodná pro základ daně cena sjednaná (viz § 22 zákonného opatření). A sjednanou cenou se podle § 13 zákonného opatření pro účely daně z nabytí nemovitých věcí rozumí úplata za nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Podle NSS zákonné opatření výslovně nestanoví, že základem daně je nabývací hodnota nemovitosti včetně DPH.
Za součást finančního výnosu převodce však nelze považovat DPH, které bylo součástí kupní ceny převáděné nemovitosti. V rámci transakce podléhající DPH plátce daně tuto daň vybírá jako součást kupní ceny a následně ji za podmínek stanovených v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, odvádí do státního rozpočtu. Hodnota DPH, kterou plátce přijímá jako součást kupní ceny, tak není součástí finančního výnosu plátce. V takovém případě by převodce danil nejen svůj zisk z převodu nemovitosti, ale i částku, kterou inkasoval pro stát, a která se fakticky nestala částí jeho majetku.

27. Září, 2017

Další novinky

25. Červenec, 2019

Změna v zaokrouhlování DPH

Daňový balíček 2019, o kterém jsme Vás již několikrát informovali obsahuje mimo jiné také změny ve způsobu výpočtu, respektive...

Detail novinky
25. Červenec, 2019

Od 1. 7. 2019 skončila karenční doba

Zrušení karenční doby bude mít pozitivní dopad na příjmy nemocných, a to jak těch, kteří byli v DPN 1–3 dny (těch bylo za v...

Detail novinky