Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací
Souhlasím

Daňové zvýhodnění na děti v roce 2015

Daňové zvýhodnění na děti v roce 2015

Zdroj: Verlag Dashöfer (portál DU.cz)

Daňové zvýhodnění na děti nahradilo počínaje zdaňovacím obdobím roku 2005 dřívější odčitatelné částky na vyživované dítě. Komentované ustanovení § 35c ZDP upravuje obecné podmínky uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti (§ 21e odst. 4 ZDP), včetně postupu u poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění v daňovém přiznání. V § 35d ZDP je upraven postup při uplatnění daňového zvýhodnění zaměstnance u svého zaměstnavatele (plátce daně).

Společně hospodařící domácnost je upravena v § 21e odst. 4 ZDP, přičemž zákon od roku 2014 obsahuje podmínku, že se musí nalézat na území členského státu EU, Norska nebo Islandu (rozšíření na Lichtenštejnské knížectví bude možné až poté, co bude ratifikována smlouva o zamezení dvojímu zdanění).

Vyživované dítě viz § 35c odst. 6 ZDP, pro dítě, které vstoupilo do manželského svazku, viz též § 35c odst. 8 ZDP. Vyživuje-li dítě více poplatníků, viz § 35c odst. 9 ZDP.

V případě plnění podmínek jen po část roku viz § 35c odst. 10 ZDP.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě je tvořeno: slevou na dani (§ 35c odst. 2 ZDP) a daňovým bonusem (§ 35c odst. 3 ZDP).

Výše je odlišná podle počtu dětí ve společně hospodařící domácnosti (částky uvedené níže mohou být dvojnásobné při splnění podmínek v § 35c odst. 7 ZDP), a to:

  • 13 404 Kč ročně na první dítě,
  • 15 804 Kč ročně na druhé dítě a
  • 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě.

Odlišení výše daňového zvýhodnění platí od 1. 1. 2015. Související Informace GFŘ k novele ZDP upřesňuje, že výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků (kdo a v jaké výši si zvýhodnění uplatní). Otázku „rozdělení dětí” pro účely uplatnění zvýhodnění je vhodné také řešit s ohledem na případnou nemožnost uplatnění daňového zvýhodnění, příp. daňového bonusu u jednoho z manželů (omezení viz dále).

Částka daňového zvýhodnění ročně není limitována počtem dětí. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň stanovenu podle § 16 ZDP (příp. se zohledněním solidárního zvýšení podle § 16a ZDP), příp. sníženou podle § 35 ZDP nebo § 35ba ZDP. Pokud by však nebyl dostatečný základ daně, tak pro daňové zvýhodnění vyplácené formou daňového bonusu omezení existuje, viz § 35c odst. 3 ZDP a § 35c odst. 4 ZDP.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě mohou využít i poplatníci, kteří vykazují svou daňovou povinnost podle § 7a ZDP (tj. odvádějí daň stanovenou paušální částkou), více viz § 7a odst. 4 ZDP. V případě uplatňování výdajů procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP nebo § 9 odst. 4 ZDP pozor na omezení možnosti uplatnit daňové zvýhodnění, dané od roku 2013 ustanovením § 35ca ZDP.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě však nemohou uplatnit poplatníci, kteří uplatňují slevu na dani podle § 35a ZDP a § 35b ZDP, tzn., je-li jim již poskytnuta sleva na dani z důvodu investičních pobídek.

Rozdíl ve srovnání s úpravou před 1. 1. 2015
V komentovaném ustanovení bylo od 1. 1. 2015 nahrazeno Norsko a Island širším pojmem – Evropský hospodářský prostor, čili zahrnuje i Lichtenštejnské knížectví, ale praktický význam to zatím nemá. Podle přechodných ustanovení (čl. II bod 5 zákona č. 267/2014 Sb.) bude moci rezident Lichtenštejnska komentované ustanovení použít až ode dne, kterým se začne provádět smlouva s Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění (což je však ještě daleko, neboť teprve byla zahájena příslušná jednání o smlouvě).

Novou úpravou je rovněž odlišná výše v návaznosti na počet dětí ve společně hospodařící domácnosti (děti vyživované v rámci jedné společně hospodařící domácnosti se posuzují dohromady).

Ustanovení § 35c odst. 2 ZDP: sleva na dani
Komentované ustanovení upravuje podmínku pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě formou slevy na dani. Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše celkové daňové povinnosti vypočtené podle ZDP za příslušné zdaňovací období, kterým je kalendářní rok (§ 16b ZDP - vymezení zdaňovacího období fyzické osoby). Pokud je daňová povinnost poplatníka nižší než poskytnuté daňové zvýhodnění formou slevy na dani, je tento rozdíl daňovým bonusem, který lze uplatnit za podmínek v § 35c odst. 3 ZDP (maximální výše) a § 35c odst. 4 ZDP (podmínka určité výše příjmů poplatníka).

Ustanovení § 35c odst. 3 ZDP: omezení výše daňového bonusu zdola i shora
Pokud je daňová povinnost poplatníka nižší než poskytnuté daňové zvýhodnění formou slevy na dani (§ 35c odst. 2 ZDP), je tento rozdíl daňovým bonusem, který bude následně poplatníkovi vyplacen prostřednictvím správce daně (finančního úřadu) nebo prostřednictvím plátce daně (zaměstnavatele).
Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. Pokud tedy poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na několik dětí, lze daňové zvýhodnění pomocí slevy na dani uplatnit v plné výši až do nulové daňové povinnosti, avšak daňový bonus lze uplatnit pouze do stanovené maximální výše 60 300 Kč ročně, kterou nelze překročit. Podle § 4 odst. 1 písm. zi) ZDP je příjem plynoucí poplatníkovi ve formě daňového bonusu od daně z příjmů osvobozen (poplatník ani není ve smyslu § 5 ZDP povinen uvádět tento příjem do svého daňového přiznání za příslušné zdaňovací období).

Ustanovení § 35c odst. 4 ZDP: podmínky pro výplatu daňového bonusu v návaznosti na výši příjmů fyzické osoby
Ustanovení přináší omezení výplaty daňového zvýhodnění na dítě formou daňového bonusu v případech, kdy fyzická osoba neměla „dostatečný příjem”. Zákon uvádí dvě situace:

  • pokud by příjmy podle § 6 ZDP, § 7 ZDP, § 8 ZDP a § 9 ZDP (v součtu) nepřevýšily šestinásobek minimální mzdy, a
  • pokud by měla fyzická osoba pouze příjmy z nájmu podle § 9 ZDP, nesmí docílit ztráty (tj. příjmy nesmí být nižší než související výdaje).

Zákon o daních z příjmů má vymezení minimální mzdy v § 21g ZDP, přičemž se odkazuje na právní předpisy upravující její výši. Minimální mzda je upravena v § 111 ZP - vymezení minimální mzdy. Její výši může měnit vláda svým nařízením, a to s přihlédnutím k indexu spotřebitelských cen. Aktuální nařízením je nařízení vlády č. 567/2006 Sb. (ve znění nařízení č. 204/2014 Sb.).

Historický vývoj minimální mzdy ukazuje následující tabulka (pro účely komentovaného ustanovení se aplikuje sazba platná k 1. 1. daného kalendářního roku):

platnost od - do měsíční sazba poznámka
1.1.2007 až 31.7.2013 8 000 Kč aplikovala se pro roky 2008 až 2013
1.8.2013 až 31.12.2014 8 500 Kč aplikovala se v roce 2014
1.1.2015 až dosud 9 200 Kč aplikuje se v roce 2015

Rozdíl ve srovnání s úpravou před 1. 1. 2015
Podle nové úpravy od 1. 1. 2015 se pro účely testu mohou zahrnout i příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně, u kterých se uplatní postup podle § 36 odst. 7 ZDP a § 36 odst. 8 ZDP, tj. takové, které si (ačkoliv již byly zdaněny zvláštní sazbou daně) fyzická osoba zohlední ve svém daňovém přiznání. Podle důvodové zprávy k novele však jde pouze o upřesnění.

Ustanovení § 35c odst. 5 ZDP: daňoví nerezidenti ČR
Ustanovení se omezuje aplikaci daňového zvýhodnění u poplatníka, který není rezidentem v České republice (§ 2 odst. 3 ZDP - vymezení fyzické osoby, která není rezidentem v České republice). Počínaje rokem 2014 se komentované ustanovení týká pouze nerezidentů z jiného členského státu EU, Norska nebo Islandu, ostatní nerezidenti si daňové zvýhodnění neuplatní.

K příjmům ze zdrojů na území České republiky viz § 22 ZDP. Do úhrnu se nezahrnou:

  • příjmy, které nejsou předmětem daně (viz § 3 odst. 4 ZDP, § 6 odst. 7 ZDP a § 6 odst. 8 ZDP),
  • osvobozené příjmy (viz § 4 odst. 1 ZDP, § 4a ZDP, § 6 odst. 9 ZDP a § 10 odst. 3 ZDP),
  • příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (viz § 36 ZDP).

Vazba na podíl tuzemských příjmů na celosvětových příjmech (90 %) se aplikuje obdobně i v případě vybraných osobních slev na dani (viz § 35ba odst. 2 ZDP) a v případě nezdanitelných částek podle § 15 ZDP (viz § 15 odst. 9 ZDP).

Potvrzení zahraničního správce daně o celosvětových příjmech by podle pokynu GFŘ D-22 (bod k § 15 odst. 9, k § 35ba odst. 2 a k § 35c odst. 5) mělo obsahovat následující údaje:

  • identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijící ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují:
    • jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a
    • u poplatníka navíc identifikačního číslo nebo rodné číslo nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost,
  • u poplatníka i manželky/manžela výši příjmu ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v členění na příjmy:
    • ze zaměstnání,
    • ze samostatné činnosti,
    • z nájmu,
    • z kapitálového majetku a
    • ostatní,
  • údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců.

Jako vzor lze využít tiskopis Ministerstva financí platný pro zdaňovací období roku 2014 (formulář 25 5250 vzor č. 1).

Rozdíl ve srovnání s úpravou před 1. 1. 2015
Zákon již neobsahuje (na rozdíl od roku 2014) ustanovení o tom, že by se výše příjmů ze zdrojů v zahraničí měla prokázat potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí (formulář 25 5250 vzor č. 1). Podle důvodové zprávy byla úprava přijata z důvodu snížení administrativního zatížení poplatníků.
V komentovaném ustanovení bylo od 1. 1. 2015 nahrazeno Norsko a Island širším pojmem – Evropský hospodářský prostor, čili zahrnuje i Lichtenštejnské knížectví, ale praktický význam to zatím nemá. Podle přechodných ustanovení (čl. II bod 5 zákona č. 267/2014 Sb.) bude moci rezident Lichtenštejnska komentované ustanovení použít až ode dne, kterým se začne provádět smlouva s Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění (což je však ještě daleko, neboť teprve byla zahájena příslušná jednání o smlouvě).

Ustanovení § 35c odst. 6 ZDP: vyživované dítě
Pro poskytnutí daňového zvýhodnění fyzické osobě na dítě nestačí pouze soužití ve společně hospodařící domácnosti (§ 21e odst. 4 ZDP), ale dítě musí být vyživovaným dítětem ve smyslu vymezení v komentovaném ustanovení. Zletilost vymezuje § 30 NOZ v návaznosti na dovršení 18 let věku, případně i dříve nabytím svéprávnosti (§ 37 NOZ) nebo uzavřením manželství. Dále viz i úprava nezletilých v § 31 až 36 NOZ.
K vymezení soustavné přípravy na budoucí povolání viz § 12, § 13, § 14 a § 15 zákona č. 117/1995 Sb. V minulosti se také postupovalo podle vyhlášek MŠMT o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních školách, naposledy podle vyhlášky č. 28/2012 Sb., platné do 31. 8. 2013. Podle čl. III zákona č. 267/2013 Sb. lze považovat za studium na středních školách pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění ještě studium zahájené nejpozději ve školním roce 2013/2014 – proto viz § 1 vyhlášky č. 28/2012 Sb.
Invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně upravuje § 39, § 40 a § 42 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Prokázání skutečností, na základě nichž jde o vyživované dítě, je na poplatníkovi, který daňové zvýhodnění požaduje. Postupuje přitom způsobem popsaným v § 38l odst. 3 ZDP a v případě studia dítěte v cizině postupem podle § 38l odst. 4 ZDP. Pokud je zaměstnancem a daňové zvýhodnění nárokuje u zaměstnavatele, předkládá doklady svému zaměstnavateli způsobem a ve lhůtách podle § 38k odst. 4 ZDP (měsíční daňové zvýhodnění), § 38k odst. 5 ZDP a § 38ch odst. 3 a 4 ZDP (uplatnění daňového zvýhodnění v rámci ročního zúčtování), v případě, že si podává přiznání sám, postupuje podle poučení k přiznání, kdy některé doklady mohou být požadovány jako příloha přiznání. V ostatních případech si podklady k prokázání ponechá pro případnou pozdější kontrolu ze strany správce daně.

Rozdíl ve srovnání s úpravou před 1. 1. 2015
Následující změny, které přinesla od 1. 1. 2015 novela (daná zákonem č. 267/2014 Sb.), lze podle přechodných ustanovení (čl. II bod 45 zákona č. 267/2014 Sb.) použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014:

  • Změněná úprava řeší daňové zvýhodnění na vyživované dítě poplatníka dítě po zániku pěstounské péče (tj. péče, která nahrazuje péči rodičů), jestliže dítě nadále žije ve společně hospodařící domácnosti se svým bývalým pěstounem. Pokud by se totiž vycházelo z § 970 NOZ, pěstounská péče zaniká, nabude-li dítě plné svéprávnosti a nejpozději dosažením zletilosti. Bez doplňující úpravy nebylo v takovém případě možné daňové zvýhodnění čerpat, i kdyby ostatní podmínky stanovené v § 35c ZDP byly splněny.
  • V případě daňového zvýhodnění na dítě druhého z manželů k uplatnění nároku nově postačí jen to, aby toto dítě s nevlastním rodičem žilo ve společně hospodařící domácnosti (tj. není třeba prokázat, že jeho rodiče nemají dostatečné příjmy).

Ustanovení § 35c odst. 7 ZDP: podmínky uplatnění daňového zvýhodnění na dítě
Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost (§ 21e odst. 4 ZDP) nemá vliv na daňové zvýhodnění. Zvýšení daňového zvýhodnění na dvojnásobek je závislé na tom, že dítě je držitelem průkazu ZTP/P – podmínky pro získání průkazu upravuje § 34 odst. 4 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Zvýšení daňového zvýhodnění v tomto případě neovlivní maximální výši pro poskytnutí formou daňového bonusu, upravenou v § 35c odst. 3 ZDP.

Ustanovení § 35c odst. 8 ZDP: daňové zvýhodnění na zletilce, který uzavře manželství
Speciální možnost poskytnutí daňového zvýhodnění u mladých manželů bez patřičných příjmů, kdy dané „dítě” [resp. zletilec splňující podmínky § 35c odst. 6 písm. b) ZDP] nemá vlastní příjmy přesahující 68 000 Kč [limit podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP], ale jeho manžel (manželka) také nemá dostatečné příjmy k tomu, aby uplatnil (-a) slevu na dani na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Stále platí základní podmínka, že „dítě” žije s osobou, které je daňové zvýhodnění poskytnuto, ve společně hospodařící domácnosti (§ 21e odst. 4 ZDP). Podle § 21e odst. 3 ZDP se rozumí pro účely daní z příjmů pod pojmem manžel (manželka) také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Komentované ustanovení ale hovoří o manželství, a to již jako pojem není zákonem o daních z příjmů ztotožněno s registrovaným partnerstvím.

Ustanovení § 35c odst. 9 ZDP: daňové zvýhodnění v případě více poplatníků
Skutečnost, že v daném kalendářním měsíci uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění pouze jeden z manželů, dokládá zaměstnanec svému zaměstnavateli potvrzením od zaměstnavatele druhého z manželů, že tento nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje [§ 38l odst. 3 písm. c) ZDP]. Pochopitelně není-li druhý z manželů zaměstnán, není co řešit, neboť na měsíční zvýhodnění mají (§ 35d ZDP) nárok jen zaměstnanci, ostatní si nárok uplatní až v rámci přiznání. Viz také bod k § 38l odst. 3 pokynu GFŘ D-22, který obsahuje názor správce daně na uplatnění daňového zvýhodnění v případě tzv. střídavé péče.

Ustanovení § 35c odst. 10 ZDP: daňové zvýhodnění lze uplatnit poměrnou částí za každý měsíc
Nárok na daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit poměrnou částí za každý měsíc příslušného zdaňovacího období, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění. Výjimkou je měsíc narození dítěte.

Ustanovení § 35c odst. 11 ZDP: daňový bonus v daňovém přiznání
Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku na dani podle daňového řádu. Poplatník, splňuje-li stanovené podmínky, a uplatní nárok na daňový bonus v daňovém přiznání (podávaném povinně podle § 38g ZDP nebo „dobrovolně”), může (vzhledem k tomu, že tento bonus je posuzován jako přeplatek podle § 154 DŘ) požádat správce daně o jeho vyplacení (§ 155 DŘ) přímo v žádosti, kterou pro tyto účely obsahuje tiskopis daňového přiznání (viz formulář MFin 5405, strana 4 dole).

Ustanovení § 35c odst. 12 ZDP: vypořádání měsíčních daňových bonusů
Měsíční daňové bonusy vyplacené zaměstnavatelem jsou zálohovou platbou na roční daňový bonus, a pokud výše vyměřené daně nebude dávat důvod pro vyplacení ročního bonusu, vyplacené částky na měsíčních bonusech (obdobně jako při ročním zúčtování u zaměstnavatele) se posoudí jako daňový nedoplatek (§ 153 DŘ). Pokud tedy např. po uplynutí zdaňovacího období uplatní daňové zvýhodnění druhý z manželů (nikoliv ten z manželů, který již v průběhu zdaňovacího období uplatňoval měsíční daňové zvýhodnění u svého zaměstnavatele), musí oba manželé podat daňové přiznání a vyplacené částky na měsíčních bonusech u prvního z manželů správce daně posoudí jako daňový nedoplatek.

 

Vládní návrh na zvýšení slevy na vyživované dítě v roce 2016

Vláda navrhuje další zvýšení slevy na vyživované dítě. Podpora je zaměřena na poplatníky vyživující více dětí. Tzv. daňové zvýhodnění na dítě bylo v roce 2014 nastaveno na úrovni 13 404 Kč ročně na každé dítě.

Od roku 2015 došlo v souladu s programovým prohlášením vlády ke zvýšení daňového zvýhodnění na druhé vyživované dítě o 200 Kč měsíčně, tj. o 2 400 Kč ročně, a na třetí a každé další vyživované dítě o 300 Kč měsíčně, tj. o 3 600 Kč ročně. Daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě zůstalo ve výši 13 404 Kč ročně. Na druhé vyživované dítě tedy může poplatník uplatnit daňové zvýhodnění ve výši 15 804 Kč ročně a na třetí a každé další vyživované dítě ve výši 17 004 Kč ročně.

Podle „návrhu zákona, kterým se mění a ruší některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní“ se má od roku 2016 daňové zvýhodnění na dítě dále zvýšit, a to o 100 Kč na druhé dítě a 300 Kč na třetí a další dítě. Po přijetí návrhu by tedy výsledný efekt pro poplatníky byl následující:

  Rok 2014 Rok 2015 Rok 2016
měsíčně ročně přír.
měs.
přírůstek
ročně
měsíčně ročně přír.
měs.
přírůstek
ročně
měsíčně ročně
1. dítě 1 117 13 404 0 0 1 117 13 404 0 0 1 117 13 404
2. dítě 1 117 13 404 200 2 400 1 317 15 804 100 1 200 1 417 17 004
3. a další dítě 1 117 13 404 300 3 600 1 417 17 004 300 3 600 1 717 20 604

 

24. Září, 2015

Další novinky

25. Červenec, 2019

Změna v zaokrouhlování DPH

Daňový balíček 2019, o kterém jsme Vás již několikrát informovali obsahuje mimo jiné také změny ve způsobu výpočtu, respektive...

Detail novinky
25. Červenec, 2019

Od 1. 7. 2019 skončila karenční doba

Zrušení karenční doby bude mít pozitivní dopad na příjmy nemocných, a to jak těch, kteří byli v DPN 1–3 dny (těch bylo za v...

Detail novinky