Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací
Souhlasím

Benefity pro zaměstnance: Z těchto nemusíte odvádět daň z příjmu

Benefity pro zaměstnance: Z těchto nemusíte odvádět daň z příjmu

Zdroj: FinExpert E.15 cz
Stále více zaměstnavatelů se snaží pracovníky nalákat také na zaměstnanecké benefity. Ty mohou mít různou podobu – od stravenek, přes mobilní telefon až po jazykové kurzy.

Některé z nich, jako třeba možnost home office, klouzavá pracovní doba či dětský koutek na pracovišti, nejsou finanční podstaty a zaměstnancům místo peněžitého bonusu přináší spíše pohodlí. Na druhé straně jsou pak benefity, které poskytují nějaké finanční zvýhodnění, kompenzaci nebo úlevu. Ty se v mnoha případech mohou stát předmětem daně a zároveň se také mohou započítávat do základu pro sociální a zdravotní pojištění.
Cílem poskytování benefitu je však nabídnout zaměstnancům nějakou výhodu. Proto se i zaměstnavatelé snaží volit ty příspěvky, které z pohledu zaměstnance nepodléhají dani z příjmu, anebo jsou od ní osvobozeny. Přinášíme přehled nejčastěji využívaných benefitů, které zaměstnanci nemusí danit.

1. Vzdělávání
Jeden z velice oblíbených a stále častěji využívaných benefitů jsou vzdělávací kurzy, ať již ty, které úzce souvisí s profesí a rozvíjejí profesní dovednosti, nebo například jazykové. Ale pozor, kurz vždy musí nějakým způsobem souviset s výkonem povolání. Investice do zaměstnanců v oblasti vzdělání je navíc oboustranně výhodná.
Pokud kurz uhradí poskytovateli přímo zaměstnavatel, jde o benefit zcela osvobozený od daně z příjmu ze závislé činnosti a zaměstnanec z něj tak nemusí odvádět daň. Pokud by však zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci částku ve výši ceny kurzu jako příplatek ke mzdě, z něhož by zaměstnanec měl školení uhradit, už by dani z příjmu podléhal a stejně tak by se započítával do základu pro sociální a zdravotní pojištění.

2. Příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění
Ne všechny benefity, mohou být využity ihned. Zaměstnavatelé mohou pracovníkům také poskytnou příspěvek na životní pojištění a penzijní připojištění jako investici do budoucnosti.
Pokud takový příspěvek nepřesáhne 50 000 korun za rok celkem v součtu za penzijní připojištění, penzijní pojištění a životní a důchodové pojištění, je jeho velkou výhodou oproti jednorázové odměně ke mzdě, že nepodléhá zdanění.
Pokud by zaměstnanec obdržel stejnou částku jako bonus ke mzdě, byla by z ní odvedena daň z příjmu a také strženy zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Jak v případě životního pojištění, tak penzijního spoření však musí být splněny stanovené podmínky.
Ve smlouvě musí být uvedeno, že výplata plnění je možná až po 60 kalendářních měsících a zároveň také nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Splněny musí být i další podmínky stanovené zákonem. Zaměstnanci však musí počítat s tím, že bonus nebudou mít k dispozici ihned.
Příspěvky přesahující stanovenou hranici 50 000 korun ročně pak již podléhají dani z příjmu a také odvodům na sociální a zdravotní pojištění, a to jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele.

3. Příspěvek na stravování
Dalším, dnes už poměrně běžným benefitem je příspěvek na stravování. Pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům formou stravenek, nemusí z něj pracovníci odvádět daň z příjmu.

4. Náklady na přechodné ubytování
Dalším benefitem, který může být osvobozen od daně je příspěvek na ubytování, pokud zaměstnanec bydlí v jiném městě, než je místo výkonu práce. Takový příspěvek může dosahovat výše 3 500 korun za měsíc. Je však nutné dodržet několik podmínek, aby byl příspěvek skutečně osvobozen od daně z příjmu.
Tímto způsobem nesmí být hrazeno ubytování při pracovní cestě. Zároveň musí být obec přechodného ubytování jiná, než je obec trvalého bydliště zaměstnance a místo přechodného bydliště musí souviset s výkonem práce. A v neposlední řadě, je velice důležité, že se jedná o nepeněžité plnění, tudíž o situaci, kdy zaměstnavatel hradí cenu za ubytování přímo vybranému ubytovacímu zařízení či pronajímateli.
Jestliže nepeněžní plnění přesahuje, zaměstnanec pak musí z příspěvku nad tuto hranici odvádět daň z příjmu. Pokud by šlo o peněžité plnění, podléhalo by zdanění v plné výši.

5. Příspěvek na rekreaci a sportovní a kulturní akce
Vedle benefitů úzce spojených s výkonem práce, může zaměstnavatel nabídnout také příspěvky na volnočasové aktivity jako je rekreace, sportovní či kulturní akce a vyžití. V případě příspěvků na rekreaci nemusí zaměstnanec odvádět daň z příjmu, pokud nepřesáhnou částku 20 000 korun za rok.
Stejně jako u předchozích benefitů se však musí jednat o nepeněžité plnění, tedy je zaměstnanec nemůže obdržet jako částku na účet či v hotovosti, ale může mu zaměstnavatel například zaplatit zájezd nebo hotel. Stejně tak jsou od daně osvobozeny příspěvky na kulturní akce, jako jsou divadla či vernisáže nebo na zdravotní a sportovní služby, tehdy pokud mají nepeněžní podobu.
Zaměstnavatel tak může nejen zaměstnanci, ale také členům jeho rodiny poskytnout různé vouchery do bazénu, posilovny nebo zdravotní poukázky apod. Obdobně jako v ostatních případech platí, že pokud by se zaměstnavatel rozhodl přispívat na tyto potřeby formou peněžního příspěvku na účet či hotově, podléhal by příspěvek dani z příjmu.

30. Červen, 2017

Další novinky

29. Březen, 2018

Poslanecká sněmovna nepodpořila projednávání zákoníku práce

Poslanecká sněmovna dne 21. 3. 2018 nepodpořila projednání novely zákoníku práce ve zrychleném řízení. Podle...

Detail novinky
29. Březen, 2018

Sankce dle daňového řádu

Přestože se většina daňových poplatníků snaží dodržovat povinnosti dle daňových zákonů, mohou nastat situace,...

Detail novinky