Mezi nejvýznamnější změny novely daňového řádu patří:
1. Umožnění platby daní platební kartou.
Správce daně může povolit platby daní prostřednictvím platební karty. Pokud tak učiní, má následně povinnost zveřejnit okruh daní, které tímto způsobem je možní hradit, a současně musí zveřejnit podmínky pro tuto platbu. V případě platby kartou je daň uhrazena dnem, kdy k této platbě na terminálu správce daně došlo (není to tedy dnem připsání platby na bankovní účet správce daně, jak je tomu u placení bankovním převodem).
2. Posečkání.
Z moci úřední nebo častěji na žádost daňového subjektu může správce daně povolit posečkání úhrady daně, případně rozložení její úhrady na splátky. Za stávající právní úpravy neměl správce daně možnost dodatečně měnit podmínky, např. upravit dobu posečkání nebo zpracovat jiný splátkový kalendář, nebylo tedy možné reagovat na měnící se finanční situaci daňového subjektu. Díky novele platné od 1.7.2017 již může správce daně na žádost daňového subjektu změnit jak stanovenou dobu posečkání, tak i změnit či doplnit další podmínky, na které je posečkání vázáno. Rozhodnutím správce daně, kterým se mění stanovená doba posečkání, se přerušuje i běh lhůty pro placení daně. Nově také nevzniká úrok z posečkané částky.
3. Úrok z daňového odpočtu placený správcem daně.
Znovu dochází ke zlepšení podmínek ve prospěch daňových subjektů v případech „zadržování odpočtů“ finančním úřadem. První novinkou v této oblasti je, že úrok z daňového odpočtu se uplatní nejen při postupu k odstranění pochybností, ale i při daňové kontrole. Druhou novinkou je zkrácení doby rozhodné pro uplatnění tohoto úroku, a to na 4 měsíce z původních 5 měsíců. Současně také došlo k úpravě výše tohoto úroku z daňového odpočtu. Nově se vypočítá z repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o dva procentní body (původně to bylo o jeden procentní bod) platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí. Úrok se počítá ode dne, který následuje po uplynutí doby čtyř měsíců od posledního dne lhůty stanovené pro podání řádného (nebo dodatečného) daňového tvrzení, z něhož vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet. Běh doby pro tento úrok se zastaví a úrok nevzniká ode dne vydání:
• výzvy k odstranění vad podání do dne jejich odstranění (případně do dne marného uplynutí lhůty,
• výzvy k umožnění zahájení daňové kontroly do dne, kdy dojde k zahájení daňové kontroly
• rozhodnutí, kterým správce daně stanoví lhůtu, ve které se může daňový subjekt vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění – do dne vyjádření daňového subjektu či opět do dne marného uplynutí lhůty
4. Oznamovací povinnost správce daně vůči jiným orgánům – ukončení činnosti.
Správce daně měl povinnost živnostenskému úřadu (případně jinému orgánu) oznámit, že daňový subjekt nevykonává činnost (nebo nepobírá příjmy podrobené dani) déle než čtyři roky.
Od 1. 7. 2017 má správce daně povinnost příslušnému orgánu (nejčastěji živnostenskému úřadu a rejstříkovému soudu) oznámit skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo k naplnění podmínek stanovených jinými právními předpisy pro zrušení:
• Právnické osoby (pokud by bylo zrušení právnické osoby vázáno na návrh, podá ho správce daně),
• živnostenského oprávnění nebo pozastavení provozování živnosti nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován správcem daně.
5. Udělení pořádkové pokuty.
Udělení pořádkové pokuty (do 50 tis. Kč) tomu, kdo učiní hrubé urážlivé podání. Zákon sice obsah takového podání nespecifikuje, ale lze předpokládat, že za urážlivá budou považována vybraná slova, nikoliv čísla. Podáním je zde myšleno i ústní podání.