Od 1. října 2023 nabyla účinnosti novela č. 281/2023 Sb. zákoníku práce, se kterou přichází několik změn týkajících se prací konaných mimo pracovní poměr, tedy práce na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti.
Mezi nejvýznamnější změny patří:
Rozvrh pracovní doby zaměstnance
Nově musí zaměstnavatel písemně sestavit rozvrh pracovní doby zaměstnancům konajícím práci na DPP nebo DPČ. S rozvrhem nebo jeho změnou musí zaměstnavatel seznámit zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na které je sestaven rozvrh, pokud se se zaměstnancem nedohodnou jinak.
Povinnost zaměstnavatele evidovat pracovní dobu zaměstnance
Zaměstnavateli nově vzniká povinnost evidovat pracovní dobu zaměstnanců, kteří vykonávají práci na DPP nebo DPČ, stejným způsobem jako u zaměstnanců v pracovním poměru.
Další povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel musí těmto zaměstnancům poskytovat přestávky v práci na jídlo a oddech, garantovat doby nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, respektovat specifickou právní úpravu noční práce zaměstnance pracujícího v noci a pracovní pohotovosti.
Informační povinnost zaměstnavatele
Nově vzniká zaměstnavateli povinnost ve lhůtě 7 dní od skutečného zahájení výkonu práce na základě DPP nebo DPČ písemně informovat zaměstnance o některých skutečnostech, nejsou-li obsaženy v dohodě. Mezi skutečnosti, o kterých musí zaměstnavatel zaměstnance povinně informovat, patří bližší popis sjednané práce, odborný rozvoj, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje, kolektivní smlouvy, upravující pracovní podmínky zaměstnance a další. Celkový výčet naleznete v § 77a zákoníku práce. U zaměstnanců pracujících na základě DPP nebo DPČ, vysílaných na území jiného státu, přesahuje-li doba trvání pracovní cesty 4 po sobě jdoucí týdny, vzniká také informační povinnost zaměstnavatele a je upravena v § 77b zákoníku práce.
Nárok na příplatky za práci
Zaměstnanci, kteří konají práci na DPP nebo DPČ, mají nově nárok na příplatky za práci. Nárok na příplatek jim vzniká za noční práci, za práci ve svátek, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a neděli (dle § 115 až 118 ZP).
Překážky v práci
U překážek v práci na straně zaměstnance podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (svatba, pohřeb, ošetření u lékaře atd.) a překážek v práci z důvodu obecného zájmu (darování krve, tábory atd.) zaměstnanci nově náleží pracovní volno, avšak bez náhrady odměny z dohody.
Náhradní doba nespadá do limitu 300 hodin ročně
V případě DPP nově platí, že do limitu 300 hodin, které může zaměstnanec maximálně odpracovat u téhož zaměstnavatele (na základě jedné nebo více dohod) v jednom kalendářním roce, se nezapočítávají náhradní doby dle § 348 odst. 1 zákoníku práce. Do limitu se započítává pouze skutečný výkon práce, nikoliv např. doba zameškaná z důvodu překážky v práci či čerpání dovolené.
Právo zaměstnance zažádat o pracovní poměr
Zaměstnanec, který byl u jednoho zaměstnavatele v posledních 12 měsících zaměstnán na základě DPP či DPČ v úhrnu nejméně 180 dnů, může požádat o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel pak má povinnost na takovou žádost zaměstnance písemně reagovat do 1 měsíce a poskytnout odůvodnění.
Právo zaměstnance na odůvodnění výpovědi
Zaměstnanec může písemně požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o odůvodnění výpovědi, má-li za to, že mu ji zaměstnavatel dal z důvodu, že se domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv (např. čerpal rodičovskou dovolenou), čemuž odpovídá povinnost zaměstnavatele poskytnout mu bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi.
Home office
Zavádí se výjimka z obecné povinnosti náhrady nákladů zaměstnavatelem, a to v souvislosti s komplexní úpravou práce na dálku, kdy se nově stanoví, že právo na náhradu nákladů zaměstnance pracujícího na základě DPP či DPČ na dálku musí být se zaměstnavatelem sjednáno.
Nárok na dovolenou (od 1. ledna 2024!)
S odloženou účinností od 1. ledna 2024 přibude u DPP a DPČ nárok na řádnou dovolenou za obdobných podmínek jako u pracovního poměru.